Jeseníky 2010

Září 10, 2009

Krásný den Všem,

ještě než jsme spolu začali cvičit, vydal jsem se na týdenní průzkum další lokality v ČR – Jeseníky. Né, že bych tady nikdy nebyl, ale 80% republiky znám jen od volantu, z palubovky sportovní haly nebo pódií kulturních domů, kde buď cvičím, nebo moderuji. Nejlepší ale je vzít batoh a jít po vlastních! A jaké to bylo letos?

Vyrazili jsme s Helčou v pondělí odpoledne kolem 15cté, protože dopoledne jsem ještě moderoval seminář na Země Živitelce. Mimochodem, když jsem tam viděl ty malé kluky, jak lezou po těch bagrech, kombajnech atd., úplně jsem si vzpoměl na sebe, jak jsme na Země Živitelku chodili s dědou, babičkou, rodiči a my s bráchou prolezli úplně všechno. Ale zpět k Jeseníkům. Jako výchozí bod jsme si vybrali Karlovu Studánku, o které se tvrdí, že má nejčistčí vzduch ve střední Evropě. Mohu jen souhlasit, vzduch tam byl nádherný! Po příjezdu na hotel Džbán, který najdete uprostřed, jsme si dali výbornou večeři a hajdy do postele.

Den první:

Po snídani jsme chtěli vyrazit na první výlet, jenže lilo jak z konve a teplota byla 7,5 st. Dost drsné na 31.srpen. Odpoledne jsme měli objednanou exkurzy na Přečerpávací Vodní Elektrárnu Dlouhé Stráně. Rozhodli jsme se tedy prozkoumat Karlovu Studánku a na 15ctou jsme vyrazili na exkurzy. Stále panovalo velmi špatné počasí a dokonce jsme se báli, že bude exkurze zrušena. Naštěstí nebyla. Popisovat průběh exkurze nebudu, ať máte nějaké překvapení, ale byla to nádhera! Hrozně mě fascinují takovéto stavby. Vyjeli jsme i na horní nádrž, ale bohužel jsme z toho nic neměli, protože nebylo vidět na pět metrů a foukal vítr o rychlosti 110 km/h, takže peklo. Po příjezdu na hotel jsme dali večeři, Helča se šla ještě projít a já trénoval Zumbu.

Den druhý:

Stále panovalo špatné počasí a bylo ještě chladněji, takže i když jsem myslel, že to nebudu potřebovat, vytáhl jsem čepici. A nesmějte se! Ano, prvního září a já chodil v čepici. Původně jsme chtěli vyrazit na Praděd, ale počasí nám opravdu nepřálo, tak jsme vyrazili do Jeseníku a do jeskyně Na Pomezí. Prohlídka lázní v Jeseníku byla krásná, mají to tady hodně hezké a je vidět, že tu myslí na všechno. Mě se nejvíc líbily přírodní Priessnitzovy lázně – kdyby bylo lepší počasí, hned bych je vyzkoušel. Jinak jeskyně také úchvatná a nemusíte se bát vyrazit s dětmi. Mají to tam výborně zprůchodněné. Dojezd na hotel byl v pohodě, opět večeře a hajdy do postele. Jinak jsme nachodili sice jen 15 km, ale i tak to stálo za to.

Den třetí:

Tento den bych nazval demolition day – nebojte, dozvíte se proč. Konečně se umoudřilo počasí a bylo aspoň trochu teplo, celých 11st. Po snídani jsme proto hned navlékli několik vrtev oblečení a vyrazili po žluté směr Praděd. U začátku trasy byla cedule, že stezka je náročná, což nás nijak neznervóznělo a šli jsme. Za pár desítek metrů jsme veděli, proč tam ta cedule byla. Po třech dnech deště se jde spíš více vodou než po suché stezce, občas jdete přímo v korytě Bílé Opavy, přes mostky, po kamenech, prostě úžasné dobrodružství. Ve fotogalerii uvidíte kudy se šlo a vězte, není to sranda. S menšimi dětmi bych Vám tuhle trasu rozhodně nedoporučoval. Po sedmi kilometrech jsme dorazili pod Praděd, kde jsme si dali občerstvění v chatě Sabinka. Moc hezké to tam mají a místní specialita „borůvky na sněhu“ byla výborná. Jde o vaječný koňak zalitý borůvkovým likérem s borůvkami. Přiznám se, že jsme tam dali tři kousky, dva svařáky, dva grogy, takže člověk byl pak hodně rozverný. Dále jsme nabrali směr Praděd, minuli světoznámou Ovčárnu a šlapali na vrchol. Tady jsme pocítili, jak moc rychle se dokáže v Jeseníkách měnit počasí. Na začátku trasy krásně, slunečno, na konci, déšť, mlha, zima. Na Pradědu jsme se podívali na rozhlednu ve výšce 73 m, ale moc jsme toho neviděli. Následovala česnečka a pak rozhodnutí, zda se o půl čtvrté začít vracet do hotelu nebo zajít k „Vysokému vodopádu“. Rozhodnutí znělo – jdeme, jenže to jsme nevěděli, co jsme si na sebe připravili za bič. Cesta k vodopádu vedla z kopce a tou samou cestou se šlo do kopce, převýšení 500 m. Za celou cestu jsme potkali čtyři lidi. Počasí se už nezlepšilo, takže to hodně klouzalo. A klesání i stoupání v posledním úseku u Vysokého vodopádu je hodně drsné. Po pár fotkách jsme vyrazili hned zpátky, protože tahle zacházka byla dlouhá 16 km. Jen co jsme vyšli z lesa na cestu, nasadili jsme ostré tempo, protože se začínalo smrákat. Minuli jsme opět Praděd a po modré došli do Karlovy Studánky. Za celou cestu jsme už nikoho nepotkali. Do hotelu jsme docházeli za tmy kolem třičtvrtě na devět totálně zničení. Za sebou 33km, z toho posledních 20 km v kuse s pětiminutovou přestávkou. Celkové převýšení bylo 2 000 m, takže nás dost bolely kolena, protože jdete nahoru, dolu, nahoru, dolu. Nasoukali jsme do sebe pizzu, bouchli šampáňo a šli spát, protože jsme byli hodně unavení. Jooo a Fastum Gel byl náš hodný kamarád. Na kolena opravdu zabral.

Den čtvrtý:

Trochu jsem se po probuzení bál, že se nezvedneme, ale je vidět že celoroční sportování se vyplatí. Nic nás nebolelo, ale i tak jsme si řekli, že se budeme šetřit a dáme si „jen“ 25 km výlet „skoro po rovině“. Jenže v Jeseníkách není nic po rovině, takže to začalo! Po příjedzu na parkoviště u Pracovního úřadu v Jeseníku, ostrým výšlapem po modré, pak po červené na rozhlednu Zlatý Chlum. Tam bylo nádherně, uvidíte sami ve fotogalerii. Počasí nám naštěstí přálo. Dali jsme klobásku, musli tyčky, grog a vyrazli směr Rejvíz. Prošli jsme se Národní přírodní rezervací, navštívili Velké Mechové jezírko a vyrazli směr Jeseník zpět. Cesta po modré byla trošku dobrodružná, protože se šlo opět sem tam vodou, deště byli hodně znát, ale po připojení na zelenou už se jde po cestě. Tam jsme ovšem pocítili ten včerejší výlet. Jde se totiž z prudkého kopce a tak se ozvala kolínka. Kolem půl šesté jsme dorazili do Jeseníku, sedli do auta a tradá směr Karlova Studánka. Tam jsme měli na večer zamluvenu Vibrosaunu a musím Vám říci, užásná věc. Tělo se promasírovalo při teplotě 80st. Balada. Po Vibrosauně ještě byla večeře, u nás v hotelu zrovna probíhal Námořnicko – Pirátský bál, takže úžasná atmosféra a poté hajdy na kutě.

Den pátý:

Pomalu se nám to krátilo a hned ráno jsme zjistili, že počasí nám opět nepřeje, takže žádný pěší výlet nebyl možný. Pršelo opravdu hodně. Jenže sedět na pokoji nás nebaví, takže jsme vyrazili na zámek Velké Losiny, prohlídka moc fajn a ještě jsme k tomu stihli i prohlídku ruční papírny. Velmi zajímavé to bylo a papír, oznámení a podobné věci si tady nechává dělat nejen celá ČR, ale i svět. Rozhodně stojí za vidění! Po návratu na hotel jsme měli objednanou solnou jeskyni a řeknu Vám, nejlepší solná jeskyně, kde jsem kdy byl. Nádherné prostředí, vzduch prosycený solí, vodopádky se slanou vodou, bomba!!! Ani se nám z ní nechtělo. Následovala večeře, ale né ledajaká! Byli jsme v resturaci přímo v lázních a vaří se tady na 1% olivového oleje + 99% vodní pára. Tak úžasně lehké jídlo, chutné….prostě mooooc jsme si pochutnali.

Den šestý:

Snídaně, zabalit a hurá k domovu. Cesta nám utíkala výborně a po čtyřech hodinách jsme dorazili do Mladého v Českých Budějovicích. Vybalilo se, jídlo a spát.

Taková byla průzkumná cesta do Jeseníků. Pokud jste dočetli až sem, gratuluji! Ale znáte mě, že tím to nekončí, protože Vám chci opět dát několik postřehů, jako každý rok – co, kdy, kde, jak – pojďme na to:

1. Cesta a cestování po Jeseníkách

Cesta z jihu Čech je delší, 370 km, v pondělí trvala 4 a půl hodiny, v neděli čtyři hodiny. O dálnici D1 radši psát nebudu, to je peklo, měsíc od měsíce horší a horší. Za tohle by snad měl stát ještě platit nám a né my jemu, je to hrozná ostuda pro ČR. Jinak R 35 a R 46 jsou pohodové, sem tam koleje, ale s tím nic nenaděláme, dokud to nebude Celní Správa a Policie tvrdě trestat v celé ČR, proč by kamioňáci měli přestat překládat kamiony a stavební firmy šidit stavbu, že – všichni víme jak to u nás chodí a proč to tolik stojí. Co se týká silnic přímo v Jeseníkách, velmi slušné, někde hodně rozbité, ale ono v těch serpentinách stejně nejde jezdit rychle. Počítejte ovšem s tím, že hustota průjezdných silnic je menší, takže než se někam dostanete déle to trvá.

2. Karlova Studánka

Nádhera, nádhera a ještě jednou nádhera. Velmi příjemné místo, čistý vzduch, krásná architektura, úžasný lázeňský život, spousta kulturních akcí, prostě chválím, takhle to má v turisticky atraktivních místech vypadat. Navíc lidé, personál lázní báječní, milí, ochotní, žádné kyselé obličeje jako u nás doma na jihu. Velká poklona pro Karlovu Studánku. Ani se nedivím, že tu exprezident Havel vydržel několik týdnů, také se mi odsud nechtělo.

3. Ubytování

Seženete ho na každém kroku. Je tu spousta penzinů, hotelů, ale i soukromých ubytování, takže se není čeho bát! My bydleli v hotelu Džbán a musím velmi pochválit. Pokoje čisté, prostorné, kuchyně, snídaně úžasná, místní pizza velmi dobrá, prostě doporučuji. Hodně se mi líbí, že mají dvě velké oddělené restaurace (kuřácká – nekuřácká), takže si přijdete na své všichni. Pořádají se tady taneční večery, bály, ale žádná ožíračka dlouho do noci! O půlnoci konec a jde se spát, to se mi hodně líbilo, protože kolikrát jsem někde spal a do čtyř do rána tam duněla hudba. Co se týká personálu, opět velká poklona – milý, ochotný, usměvavý – nechápu, proč když vyjedu z jihu Čech, tak všude, trošku kromě Prahy, to jde, ale v jižních Čechách ještě nepochopili, že personál je kolikrát víc, něž cokoliv jiného. Takže do Džbánu zdravím a děkujeme!!!

4. Stezky, tůry, značení

V Jeseníkách je moc krásně. Stezky, tůry jsou sice náročnější, ale zase Vás odmění nezapomenutelným zážitkem. Lidově řečeno chodíte z kopce do kopce, takže doporučuji si výlet radši předem naplánovat a i časově rozvrhnout, abyste případně mohli kdyžtak využít BUS nebo vlak. Značení stezek perfektní, popisové tabule také výborné a co nás překvapilo, všude je občerstvení, na každém rohu, takže jedlíci, hlady nemřete! Na spoustu míst se dá navíc dojet autem, hustota parkovišť je výborná, kapacita velká.

5. Oblečení

Poprvé za těch x let co chodím po ČR Vás musím upozornit, že tady je opravdu dobré mít funkční oblečení a spíš několik slabých vrtev než tři velké. Chodí se hodně do kopce, z kopce, člověk se potí a když se k tomu přidá zima, na nachlazení, angínu, zánět průdušek máte zaděláno hned. Nesmím zapomenout na kvalitní obuv, většina stezek opravdu není vhodná na balerinky, hip-hop botky nebo normální sandále. Nesmějte se, to byste se divili, v čem tam lidé chodili a kolikrát to odnesli odřeným kolenem, podvrknutým kotníkem, naraženinou. Takže pořádné boty s sebou! Zdraví je nejdůležitější!

Co říci závěrem……

V Jeseníkách se nám moc líbilo, nádherná příroda, úžasní lidé vždy ochotní Vám splnit co Vám na očích uvidí, bohatý kulturní život, včetně speciálních víkendů, jako Borůvkobraní, Hornické slavnosti, Řízkový víkend atd., takže se rozhodně nebudete nudit. My jsme byli moc moc moc spokojení a rádi se sem opět vrátíme, protože nejenom Jeseníky, ale celá ČR je prostě nádherná. Škoda jen, že chodí a objevuje krásy naší přírody v ČR stále míň a míň lidí. Rok od roku potkáváme na stezkách míň lidí, v našem věku (30,22 let) skoro nikoho, spíše starší ročníky. Nevím co mladí dělají, když tak krásnou zemi a přírodu mají de facto za bukem. A na konec, to kolem čeho se točí celý svět – peníze! V Jeseníkách je na jihočeské poměry hodně levno. Docela lituju Moraváky, když přijedou na jih Čech, to musí být velký šok. Hrozně se mi tam také líbilo, že nikde nic neodměřovali, prostě přinesli víno, likér, cokoliv a vždy to bylo nad míru. Zdravíme do Jeseníku a zůstaňte tam stále takový……

Z jihu Čech Jirka

[nggallery id=3]