Beskydy 2007, aneb jak se zničit první den!

Září 2, 2007

Ještě než začal nový školní rok, rozhodli jsme se s mojí přítelkyní Lenkou vyrazit na nějakou dovolenou. Na výběr bylo moře nebo naše zlatá ČR. Vzhledem k tomu, že Lenku moc moře nebaví, vyrazili jsme už potřetí za sebou po krásách naší země. Bohužel se nám dovolená z původních 7 dní zkrátila na 4 dny a to z důvodu výpovědi mé kolegyně. Po Znojemsku a Českém Ráji padla volba na Beskydy v okolí Frýdku Místku.

V úterý ráno jsme naložili zavazadla do auta a vyrazili směr Brno, Olomouc, Frýdek Místek, Visalaje, kde jsme si vyhlédli krásný penzion Beskydy. Musím uznat (opravdu jen maličko pod nátlakem -au au au), že se Lenka jako navigátor osvědčila. Z Českých Budějovic je to celkem kousek – 410 km. Co se týká ubytování, musím jen chválit. Dost často spíme kvůli svým zaměstnáním po hotelech, penzionech a zdejší pokoje patří opravdu ke špičce. My jsme si vybrali největší na patře, který byl rozdělen na spací a společenskou část. Měl opravdu všechno, na co si člověk vzpomene, včetně mnoha úložných prostor a tak nebyla bitka o poličky nebo šuplíky. V penzionu skvělě vařili, zvlášť mě místní kuchyně udělala radost, protože každé druhé jídlo bylo ostré. Dále mohl člověk využít krytého bazénu, tenisového kurtu, kulečníku, ping-pingového stolu, masáže, perličkové koupele atd. atd. – opravdu jeden z nej penzionů, kde jsme zatím spali.

Ve středu jsme si naplánovali první trasu a to výstup na Lysou horu, sestup do Ostravice, dále k přehradě Šance a zpět do Visalají. To, že to bude super náročná trasa, jsme zjistili přibližně v polovině. Nakonec jsme se ale rozhodli nic nezkracovat a prostě dojít. Jenže to jsme netušili, že nám začne opravdu hodně pršet a že to bude na hranici našich sil. Nakonec jsme v šest odpoledne po 35 km s převýšením 1000 m dorazili zpět na penzion. Po namazání masážními gely jsme se vydali na večeři a uznali, že to asi nebyl nejlepší nápad. Večer měl do romantiky hodně daleko-namazali jsme znovu kolena a svaly a zachumlali se do peřin. To jsme ale ještě netušili, co přijde druhý den.

Ve čtvrtek ráno jsme se probudili a už jen vstát nám dělalo velké potíže. Na snídani jsme se dohodli, že svaly musí odpočívat, a tak jsme se vydali autem do Rožnova pod Radhoštěm, kde jsme si prošli Valašské muzeum. Moc se nám to líbilo a jestli chcete, aby na Vás dýchlo kouzlo starých časů, včetně ukázek řemesel a různých hejblátek, vřele doporučujeme. Poté jsme zvolili rychlý přesun do 60 km vzdálené Ostravy, kde jsme si došli na pozdní oběd. Lenka si dala pizzu a já svůj oblíbený steak na olivách. Prošli jsme se městem, nakoupili nějaké oblečení a skončili v IKEE, kde jsme si vybrali pár drobností do bytu. K penzionu jsme dorazili kolem osmé a večer strávili u vína, Becherovky, Metaxy a dalších příjemných věcí.

Pátek byl naším posledním celým dnem, svaly už moc nebolely, a tak jsme vyrazili aspoň na krátkou 10 km cestu do Bílého kříže ke slovenským hranicím. Cestou jsme ještě zacházeli k pramenům Morávky. Opět nás neminuli prudké kopce, jak nahoru, tak dolu, ale už jsme byli zvyklí. Navečer jsme chtěli ještě vyrazit do Českého Těšína, ale začalo opět pršet, a tak jsme se uvelebili v restauraci, kde jsme vydrželi hodně dlouho.

V sobotu už nás čekalo jen balení, snídaně a cesta zpět do ČB. Domů jsme dorazili po třech hodinách a padesáti minutách, jelo se opravdu moc dobře. Po vybalení a výborném obědě v Italské restauraci jsem šel ještě vysílat od 17 do 22.

Celkově se nám ty čtyři dny moc líbili a pokud máte chuť vyrazit do Beskyd, vřele doporučujeme! Co se týká financí, tak nás tahle dovolená i s jídlem, benzínem, ubytováním, prostě se vším všudy kromě oblečení a IKEI vyšla na cca. 10 000 Kč, což nám přijde jako moc pěkná suma.

[nggallery id=30]