Prohlížíte archív

Pojďme si proběhnout českobudějovický půlmaraton!

Je 18:30, třetího června a právě teď nás čeká vyvrcholení našeho tréninku, snažení, tak si to pojďme užít!

Chvíle soustředění…ticho…výstřel od primátora Českých Budějovic a první tóny Vltavy…vybíháme….

První desítky metrů jsou po kostkách, nejdříve menších, pak asfalt a pak větší kostky. Přibíháme na první velkou křižovatku a točíme ostře doleva. Pokračujeme po asfaltu a vbíháme na tzv. sady, městský park, kterým vede jedna z hlavních tepen v Českých Budějovicích. Míjíme první km, Mariánské náměstí a čeká nás dlouhá rovinka po čtyřproudé silnici, kdy po pravé ruce budete mít jedno z největších obchodních center v České republice IGY. Druhý km za námi a my se blížíme k velké křižovatce, kde se vydáme doleva na Pražské předměstí.

Rok 2016 – poděkování a přání do 2017!

Už nějaký ten den máme nový rok 2017, a tak je třeba zhodnotit ten minulý. Doufám, že byl u vás stejně tak úspěšný jako u mne. Sice to byla jedna velká pracovní a sportovní centrifuga, ale kdy se vám poštěstí spolupracovat s Českým olympijským výborem, připravovat největší sportovní akci v historii na velkém území – Olympijský park RIO-LIPNO, připravovat jedinečnou putovní výstavu CERN a moderovat desítky akcí po celé České republice. Sice jsem o rok starší, ale o pěknou řádku úžasných lidí a naběhaných kilometrů bohatší. Konkrétně během zdoláno 1 030 km a lektoroval jsem pro vás 196 hodin. Děkuji všem, kteří mě, ale i mému týmu a našemu kraji pomohli, že minulý rok byl tak extra úspěšný. A to jak z pohledu propagace, cestovního ruchu, ale i z pohledu prezentace našeho kraje v zahraničí. S pokorou si přeji, ať je tento rok aspoň takto vydařený, jako ten minulý.

Přeji vám, ať je pro vás rok 2017 hlavně plný pohody, ať si ho užíváte na maximum ve zdraví, máte štěstí, vyhrajete Eurojackpot, daří se vám v práci i v osobním životě a ať máte na paměti, že žijeme v té nejlepší době! Ve stabilní, bezkonfliktní zemi s názvem Česká republika, a kdyby nám to nekazila politická elita a její odklánění, lhaní, žabomyší války a neskutečný narcismus bez pokory, máme se jak v ráji. Držte se, ať se vám daří a lidská blbost vyhýbá!!!

Jirka 

Silvestr v Caorle – jak bylo?

Když jsme byli minulý rok před Vánoci s drahou polovičkou v Londýně, říkali jsme si, že by nebylo špatné udělat si Silvestr někde jinde, než na horách nebo v České republice. V úvahu připadal právě Londýn, kde se nám moc líbilo.  Jenže, znáte to…rok utíká a než se vzpamatujete, je čtrnáct dní před Silvestrem. To by člověk nevěřil, jak se změní ceny ubytování i letenek. Ano, vím, naše blbost. Ale 80 000,- za tři dny se nám prostě dávat nechtělo. A kam se tedy vydat? Přeci do našeho milovaného Caorle! Navíc vidět typicky letní letovisko v zimě může být zajímavé…a taky že bylo!

20 let s aerobikem!

20ka – pro někoho parádní milenka k manželce, nebo přítelkyni, pro mne 20ka ve světě aerobiku. Ani se mi tomu nechce věřit, ale v tomhle světě plném Vstepů, mamb, apod. se pohybuji již dvacet let. Od podzimu roku 1996.

A začalo to tak nevinně. Když mi bylo šestnáct – hledal jsem nějaké cvičení, které by kombinovalo můj oblíbený tanec a fitness svět. Tehdejší přítelkyně mi říká: „Jirko, moje ségra předcvičuje aerobik, to by Tě mohlo bavit“. Zkusil jsem a jsem mu věrný už dvacet let.

Díky němu jsem poznal tisíce úžasných lidí, podíval se na místa, kam bych se normálně nepodíval a díky aerobiku jsem v sobě objevil i moji lásku k moderování, PR, komunikaci a marketingu.

Kdybych měl vybrat ty TOP věci, tak jsem poznal úžasnou majitelku CK Lenka, se kterou to táhneme už 14 let, projel několikrát republiku jako moderátor a lektor s hvězdami aerobiku jako Olga Šípková, David Huf, apod., moderoval a lektoroval Miss Aerobik v České republice i na Slovensku, moderoval Mistrovství Evropy ve sportovním aerobiku, poznal úžasné lidi z Českého svazu aerobiku a fitness FISAF CZ v čele s Janičkou Havrdovou a takto bych mohl pokračovat ještě několik A čtyřek.

Takže kdybych to měl shrnout – aerobik mi dal strašně moc, nasměroval můj život k tomu k čemu jsem se narodil – fitness světu, moderování, komunikaci a rozdávat lidem radost ze života. A co mi vzal?  Maximálně pár set litrů potu a kila tuku.

Se vší pokorou a láskou posílám velké díky tam nahoru a velké díky i lidem kolem mne, protože bez nich bych nebyl tím, kým jsem – DĚKUJI!

Jirka

Maminky, tatínkové – nechte děti běhat pro radost!

Doběhneš jako první  – jasný! Co děláš – neumíš běžet rychlejc? Jak to, že jsi až třetí?!!! To jsou věty, které jsem za poslední víkend slyšel při závodech dětí – ano čtete správně dětí  – na sranda závodech. Musím říci, že mi spadla brada, protože tohle jsem neslyšel ani na atletických závodech, olympiádách, apod., kde o ty výsledky jde o něco více než v doprovodných závodech běžeckých seriálů.

Osobně je mi dětí, které mají podobné rodiče velmi líto, protože přesně takto vzniká nechuť k pohybu. Zvlášť, když na dítě řve máma, která vypadá jak vyvržený vorvaň a na váze má zrychlení z nuly na sto dvacet za tři sekundy.

Ve věku, kdy děti tyto závody běhají, by to naopak mělo být o podpoře, o tom, aby je to bavilo, o ukázání, že běh je super relax a že když je to bude bavit, že se mohou pak přihlásit do dospěláckých závodů.

Co mne ještě zaskočilo je, že tohle chování vidím z 90% u maminek, než u tatínků. Kolikrát jsem viděl tatínka, jak mamince řekl, ať už je radši zticha. Nevím, kde se to v poslední době u mamin bere. Možná se chtějí chlubit na Facebooku, Instagramu, jak jsou jejich děti dobré, ale to už je pak o tom, že si chtějí hladit svoje ega, namísto, aby jim šlo o děti.

Takže milé mamči, ale i taťkové … pokud vaše dítko není atlet, který se připravuje v atletické třídě, nechte ho běhat pro radost a nekažte mu dětství svým mega egem a kvůli statusu na facebooku. Můžete mu totiž tenhle parádní relax-sport totálně zhnusit.

Díky!

Jirka

Nahoru