Po roce Vánoce, neeee po roce Caorle !

Červenec 12, 2010

Rok se s rokem sešel a přesně na den jsme se opět druhého července vydali směr Italské Caorle. Všichni jsme se těšili, protože první rok tam bylo naprosto luxusně, a tak jsme byli zvědaví, co se za rok změnilo a také jaký bude hotel Palladio, ve kterém jsme se pro letošek rozhodli bydlet.

Mě ještě druhého července čekalo vysílání, takže v 18:00 jsem dořekl počasí na sobotu a hurá domů zabalit, připravit auto a hlavně naložit BOSU, protože letos jsem pro Vás připravil i cvičení na BOSU, aby náplň byla pestřejší. Řeknu Vám, měl jsem docela strach, abysme se s Helčou, třiadvaceti BOSU a kufry do auta vůbec vešli, ale nakonec se zadařilo a v jednadvacet hodin bylo auto připraveno vyrazit směr Caorle! Následovala lehká večeře a v půl druhé ráno jsem na navigaci nastavil souřadnice Hotelu Palladio….vyrážíme!

Do Caorle jsme dorazili v devět ráno, na příjezdu jsme totiž chytli menší zácpu. Dorazli jsme k hotelu Palladio, ale hned jsme byli přesměrováni na náš loňský hotel Teresa, kde jsem zaparkoval auto, seznámil se s naší novou delegátkou. Pak už jen drink, uvítací polévka a pro klíč od pokoje! Následovala procházka a večeře – kuře s kaší, ňam!

V neděli jsme započali naše cvičení, smaženkování a také ochutnávání všemožných italských specialit, koktejlů, prostě jsme si užívali a užívali a užívali….. . Někdo vyrazil v pondělí na noční Benátky, někdo ve středu na noční plavbu kolem Caorle, ale nejvíc času jsme trávili opět na pláži, v baru Don Pablo nebo v baru hotelu Palladio, kde nám udělali, co nám na očích viděli a za parádní ceny!!!

Dny letěly rychlostí blesku, v pátek jsme si dali dlouhý stretching na závěr a vyrazili se bavit. Nakonec jsme skončili opět na baru v hotelu Palladio, kde jsme vydrželi u šampaňského a Prosecca s majitelkou CK Lenka, Lenkou Nehodovou, která dorazila s manželem z Milána, až do tří do rána.

V sobotu se vstávalo v devět, snídaně, rozlučka a jelo se domů…..škoda, ale čas se zastavit nedá. My s Helčou jsme dorazili kolem osmnácté do Českých Budějovic, zbytek, co jel autobusem, kolem půl třetí ráno, do Prahy kolem půl páté!

Vzal jsem to rychlostí blesku, ale nebojte, opět se na to podíváme podrobněji….jde se na to…:

Cesta:

Z ČR, konkrétně z ČB, jsme opět využili stejnou trasu jako loni, tzn. ČB, Linz, Salzburg, Villach, Udine a Caorle. Délka trasy byla 630 km. Musím uznat, že je lepší jet ze čtvrtka na pátek, než z pátka na sobotu, protože k ránu to hlavně na italské A4 hodně zhoustlo a do Caorle jsme se vláčeli v koloně. Zpáteční cesta byla ještě horší, devadesát minut jsme stáli opět na A4 v koloně, což ale nebylo nic oproti tomu co jsme zažili v protisměru na rakouské A10 u tunelů, tam se vytvořila 15km zácpa, litovali jsme ty rodiny, co tam musely čekat v třiatřicetistupňovém vedru. Poplatky 10 euro na rakouské straně za tunely, 10 euro za italské dálnice a rakouská dálniční známka. Co se týká benzínu, v Rakousku je levnější než u nás v ČR, takže doporučuji natankovat aby Vám vystačil do Rakouska a tam vzít plnou, úspora je i dvěstě, třista korun!

Ubytování:

V roce 2009 jsme bydleli na hotelu Teresa, letos jsme zkusili jiný, a to Palladio. Jde opět o rodinný hotel ještě blíž k pláži. Na začátku byl sice problém s ubytováním, ale ten vzniknul pomícháním pokojů, kdy někdo měl klimatizaci, jiný ne. Vše se ale vyřešilo k naší spokojenosti. Co se týká hotelu, musím moc chválit. Palladio je příjemný, komfortní hotel, pokoje jsou vkusně zařízeny, je tam spousta místa a když budete chtít, máte možnost si nejen objednat ledničku na pokoj, ale i klimatizaci. Větráky jsou na každém pokoji a nám s Helčou nebylo ani jednu noc vedro. Většina pokojů má balkon, takže šňůru s sebou a můžete sušit na balkóně. Součástí hotelu je i bar, kde mají spoustu drinků (moc dobrých, vyzkoušeno osobně každý den), ceny jsou také slušné. Otevřen je od osmi do třiadvaceti hodin. Wi-Fi je též zadarmo. Síť rychlá, takže jestli potřebujete pracovat, doporučuji sednout si s notebookem do klimatizavaného baru, dát si Prosecco a už to sviští! Na jídlo jsme chodili do hotelu Teresa, o kterém jsem psal minulý rok (ZDE). Ručníky se mění každý den, včetně úklidu koupelny. Na hotelu jsme byli moc spokojeni, nic nebyl problém a v pohodě se domluvíte anglicky nebo německy.

Jídlo:

Stejně jako loňský rok jsme hodovali na hotelu Teresa, dokonce jsme měli i stejného kuchaře. Snídaně se oproti loňskému roku zlepšily a nejenom že byla spousta zeleniny, ale snídaně potešily i příznivce salámů nebo tlačenky. K večeři opět výběr z několika jídel, většinou dvou českých a dvou italských. Musím třeba moc pochválit svíčkovou nebo špagety s pestem, moc dobré to bylo! Já osobně můžu klidně mořské plody, ale jestli vy jim moc neholdujete a dáte si radši české jídlo, Teresa nebo Luisa jsou pro Vás správnou volbou. Jooo a ještě musím pochválit polévky, na ty já jsem ujetý a třeba česnečky jsem dal dva talíře, ale pssssst! Bohužel jsem byl několikrát svědkem typicky českého chování, kdy si někteří – né z naší skupiny – futrovali do igelitky u snídaně vánočku (klidně i půlku), housky, do ubrousku balili sýr, šunku… nechápu, když na Terese si člověk mohl dokoupit i oběd nebo si dát pannini za tři eura v baru Don Pablo na pláži.

Pláž a plážový servis:

Co Vám mám povídat, pohoda, klídek, tabáček. I pro rok 2010 má Caorle modrou vlajku, takže moře čisté, jen když foukal vítr, přinesl nějakou tu řasu, ale jinak nic. Pláž se každý večer uklízí. Cena plážového servisu se nezvedla, takže dvě lehátka + slunečník v našem termínu opět 1 300,- Kč. Jestli můžu poradit, u CK si servis objednejte dopředu a nechte si to potvrdit, ať se Vám nestane, že na Vás zbydou špatná místa, což se stalo nám, ale opět vše bleskurychle vyřešeno k naší spokojenosti paní Šulcovou (děkujeme!!!). Od pondělka už jsme se smaženkovali na perfektních místech, drinkovali v našem oblíbeném baru Don Pablo, prostě si užívali plážového života. I tady jsem měl ale jednu příhodu, která mě trošku zarazila. Jdu do moře a přímo přede mnou třinácti až patnáctiletá slečna s maminkou. Dcera, že se jí chce čůrat, ale nechce se jí chodit 30 m na záchod. Tak jí maminka řekla, ať se vyčůrá do vody, ale ať pak jde dál, aby se v tom nekoupala. Nevím, jestli si mysleli, že jim nikdo nerozumí, ale obcházel jsem je mega velkým obloukem. Možná si dělám iluze, že to děláme jenom my Češi, ale tohle se prostě nedělá, zvlášť, když záchody na pláži jsou na každém kroku, s papírem a udržované nekolikrát denně. V tu chvíli jsem se styděl, že jsem Čech.

Cvičení:

Naše cvičební řádění probíhalo opět v překrásné tělocvičně dvě minuty chůze od hotelu Palladio. Sice jsme si museli první dva dny zvykat na teplejší podnebí, ale tělo si rychle přivyklo. Jelikož jsem letos vzal i půlmíče BOSU, nabídka cvičení byla velmi pestrá. Od klasického aerobic mixu, p-classu, bodystylingu, dance aerobicu až po BOSU MIX, BOSU BODY nebo hodinu stretchingu. K posilování jsme používali jak naše těla, tak i gumičky. Letos se navíc sešla velmi různorodá skupina, takže jsem se snažil vyhovět všem, snad se mi to povedlo. Paní, která nám chodila telocvičnu otevírat, se navíc o nás hezky starala, denně nám nosila toaletní papír na wc nebo uklidila povrch tělocvičny, aby se nikomu nic nestalo. O tom, že jsme tam, věděl i pan starosta Caorle, který nám tělocvičnu po dohodě s paní Šulcovou pronajal. Takže pane starosto Caorle tante grazie!!!

Celkové hodnocení:

Letos se nám na začátku nevyhnuly problémy, které jsme ale rychle vyřešili opět s ochotnou paní Šulcovou nebo její sestrou. Co jsem se díval do dotazníků od Vás, myslím, že mohu napsat – Caorle moc děkujeme za další krásnou cvičební dovolenou, bylo to opět super! Je vidět, že ten kdo Caorle řídí to má v hlavě srovnané, jen tak dál! Už chápu proč se sem lidé pravidelně vracejí a moc bych Vám přál vidět vaše výrazy v obličeji, když jste se vraceli z večerních procházek, plný úsměvů, taštiček s oblečením, kabelkami nebo botkami. Kdo by to byl řekl, že 630 km od ČB je skoro ráj na zemi.

Chci Všem moc poděkovat, že jste se mnou opět vyrazili, děkuji na dálku do hotelů Palladio, Teresa i Luisa! Bylo to moc fajn a už teď vím, že jsem aspoň my s Helčou nebyli v Caorle naposledy.

Už teď samozřejmě řeším otázku, kam příští rok a s Lenkou jsme hodně předběžně připravili dvě varianty – buď kupodivu Caorle nebo Umag v Chotvastku!

Caorle – nejspíš hotel Luisa – zde nebo Catto Suisse – zde

Umag – Depadence Park – zde

…anebo něco úplně jiného. Uvidíme, uvidíme, zatím je ještě spousta času…..!!! Až bude rozhodnuto, dám vědět a vy, co jste letos nemohli nebo jste se nestihli přihlásit, si příští rok doufám pospíšíte, ať mi nevoláte zase ve středu – dva dny před odjezdem, že Vás chce dalších sedm jet, to už opravdu nezmůžu nic já, ani Lenka.

Jirka

[nggallery id=5]

CAORLE 2009

[nggallery id=34]